Litevská republika
státní znak
státní hymna
Tautiška giesme
Lietuvos Respublika
rozloha65 303 km2
hlava státuprezident Valdas Adamkus
polit. systémrepublika
územní uspořádání10 oblastí (Alytaus, Kauno, Klaipedos, Marijampoles, Panevezio, Siauliu, Taurages, Telsiu, Utenos, Vilniaus)
hlavní městoVilnius
jazyklitevština, polština, ruština
náboženství, církveřímskokatolické (asi 80 %), menšiny protestantů a pravoslavných
čas, časová pásmaGMT + 2
měna1 litas = 100 centai
elektrický systém220 V / 50 Hz
tel. předčíslí
00 370
aktualizováno: 06.01.2006 | nahoru
doklady, víza
Od 1.5.2004 platí pro občany EU (tedy i ČR) nové podmínky pro vstup na území Litevské republiky. Pro překročení hranic je potřebný platný cestovní doklad nebo doklad potvrzující totožnost a občanství. Jedná se o všechny typy občanských průkazů, které byly vydávány od roku 1993, tzn. od vzniku České republiky. Litevské orgány v poslední době požadují, aby v případě spolucestujících dětí zapsaných do pasu rodičů byl tento cestovní doklad vybaven i fotografií tohoto dítěte. Protože to není možné, důrazně se doporučuje, aby i děti cestovaly s platným cestovním dokladem.
Litva: ambasáda, zastupitelský úřad země v ČR:
Velvyslanectví Litevské republiky, Pod Klikovkou 1916/2, 150 00 Praha 5, tel: 257 210 122, 257 210 123, fax: 257 210 124, e-mail: ambasada-litva@iol.cz, web: http://www.urm.lt/
zastoupení ČR v zahraničí:
Cekijos Respublikos Ambasada,, Birutes g. 16, Žverynas, Vilnius LT-08117, Lietuva, tel.: 00370/5/2661040, fax: 003705/2661066, e-mail: vilnius@embassy.mzv.cz, web: http://www.mzv.cz/vilnius/
aktualizováno: 06.01.2006 | nahoru
bezpečnost
Jedná se relativně bezpečnou zemi. Vilnius je mnohem bezpečnější než mnoho západoevropských měst. Nebezpečí hrozí osamělým chodcům v temných uličkách. Dále hrozí okradení na frekventovaných místech a ve vlacích.
aktualizováno: 06.01.2006 | nahoru
přírodní podmínky
Litva vlastní krátké a nízké pobřeží Baltského moře s Kuršským zálivem. Povrch Litvy je nížinný, místy zvlněný v pahorkatinu ledovcového původu (nejvyšší vrch Juiozapines měří 292 m n. m.). Existují zde četná jezera. Největší řeka Nemunas se vlévá do Baltského moře. Podnebí je přímořské, směrem k východu se stává kontinentálnějším. Průměrné lednové teploty jsou-4 °C a červencové 18 °C. Srážky se pohybují mezi 600 až 850 mm ročně.
aktualizováno: 06.01.2006 | nahoru
historie
Ve starověku bylo území obsazeno baltskými kmeny. Ve 13. století se sjednotily a založily Litevské velkoknížectví, které se následující století začalo sjednocovat se sousedním Polskem. Následovalo přijetí křesťanství a v roce 1569 vznik lublinská unie. V 17. století dosáhl polsko-litevský stát největší územní rozlohy. Pak nastal úpadek, který skončil připojením Litvy k Rusku v roce 1795. Vyhlášení samostatnosti v roce 1918 předcházelo národní obrození. V roce 1920 byla Litva anektována Polskem. Od června 1940 byla okupována Sovětským svazem. Poté začalo Litvu okupovat Německo. V červenci 1944 byla Litva opět připojena k Sovětskému Svazu. 11. 3. 1990 Litva vyhlásila samostatnost.
aktualizováno: 06.01.2006 | nahoru
zajímavá místa
Hlavní atrakcí je hlavní město, které sehrálo několikrát v historii důležitou roli. Mezi další nejzajímavější místa patří Curonian Spit, Kopec křížů, Druskininkai, Palanga. Stranou zájmu turistů nezůstává ani jaderná elektrárna Ignalina. Trakai je malebné městečko nacházející se v oblasti malých ostrůvků a jezer.
aktualizováno: 06.01.2006 | nahoru
vaše zkušenosti
Vaše komentáře:

V Kaunasu doporučuji navštívit muzeum čertů na ulici V. Putvinskio, Alej Svobody a Kaunaský hrad.
Ve Vilniusu pak muzeum obětí genocidy (bývalá budova KGB na ulici Genimidas..
Nádherný je vodní hrad v Trakai, bývalý nacistický koncentrační tábor Paneviežis nedaleko Vilniusu.
Za návštělu rozhodně stojí Hora Křížů poblíž městečka Šiauliai..
Ve Vilniusu jsme byli ubytovaní v hostelu Filaretai (domluvíte se česky)..
a slečnám lze jen doporučit podívat se do nějakého toho jantarového krámku. jantar jsem nikdy neměla ráda. měla jsem utkvělou představu, že je vždycky žlutý a má v sobě nějaký ty zatuhlý nebožáky. litevci mě ale přesvědčili. jsou mistry jantarového šperku a svoje umění očividně brousili stovky let. přivezla jsem si stříbrné náušničky se zářivě zeleným jantarem a jsem z nich fakt nadšená (navíc, při tom množství jantaru, co se tu prodává, jsou ceny fakt nízko).
no a pak je tu vodka. dovezla jsem domů nějakou, co v ní plave efektně zrní. je uplně jiná než naše vodky, ale vážně výtečná :)