seriál Tichomořská plavba | Petr Daubner | dalky.cz

Námořní dobrodružství začíná - V Puerto Natales jsem se nalodil na jachtu Oahu. Ještě předtím jsem se však musel do Puerto Natales dostat. Jel jsem z La Pazu prakticky nonstop, pouze s několika přestupy a přejel jsem tak prakticky celé Chile, což je jedna z nejdelších zemí světa.

Kanály chilské Patagonie - Moje první plavba na jachtě vedla po Chilských kanálech. Tato oblast v Patagonii je nesmírně malebná, pokud ovšem vyjde počasí. Vypluli jsme z Puerto Natales a po 28 dnech plavby jsme nakonec šťastně dopluli do Valdivie.

Valdivia – město zemětřesení - Valdivia je významný chilský přístav u pobřeží Tichého oceánu. Naše posádka se tu rozrostla na čtyři členy. Prováděli jsme nezbytné úpravy a údržbu lodi před cestou přes Pacifik. V roce 1960 bylo poblíž Valdivie zaznamenáno zatím nejsilnější zemětřesení v historii. Slabé zemětřesení jsme ve Valdivii zažili i my, já ho ale zase zaspal…

Ostrov Robinsona Crusoe - Po dlouhém čase, stráveném ve Valdivii, jsme konečně zvedli kotvy a vypluli jsme na Tichý oceán. Prvním ostrovem, který jsme navštívili, byl Ostrov Robinsona Crusoe. Leží v souostroví Ostrovů Juana Fernándeze a žil na něm skotský námořník Alexander Selkirk, který se stal Danielu Defoeovi inspirací k napsání románu o Robinsonovi. Také tu roste nejvzácnější strom světa.

Velikonoční ostrov – záhadný pupek světa - Z chilského Ostrova Robinsona Crusoe jsme se vydali na dalekou plavbu na západ, abychom spatřili nejexotičtější území, které je rovněž součástí Chile – Velikonoční ostrov. Tento „vnitrostátní přesun“ (pravda, přes mezinárodní vody) byl ovšem zároveň přesunem mezikontinentálním, neboť jsme navštívili nový světadíl – Oceánii.

Pitcairn - Kdo by neznal slavný příběh o vzpouře na lodi Bounty? Potomci vzbouřenců stále žijí na ostrově Pitcairn. Díky vzbouřencům drží paradoxně Velká Británie dodnes své jediné zámořské území v Oceánii. Pitcairnovy ostrovy se skládají ze čtyř ostrovů, přičemž my jsme s Oahu navštívili ostrovy dva – jediný obydlený Pitcairn a Henderson, největší ostrov souostroví.

Gambiery – vstupní brána do Francouzské Polynésie - Další zemí, kterou jsme v Pacifiku navštívili, byla Francouzská Polynésie. Jelikož jsme sem přijeli z Pitcairnu, tedy od východu, byly prvním souostrovím, u kterého jsme zakotvili, Gambiery. Tyto ostrovy leží od hlavního města Papeete hodně daleko a klasičtí turisté je moc nenavštěvují. Spíše jsou oblíbenou zastávkou jachtařů, kteří plují podobným směrem jako my.

Napříč Francouzskou Polynésií - Po návštěvě Gambier jsme zavítali i do dalších částí Francouzské Polynésie. Na naší jachtě jsme jeli přibližně z jihovýchodu na severozápad a postupně jsme navštívili ostrovy Hao, Tahiti, Moorea a Huahine. Francouzská Polynésie byla zároveň poslední zemí, kterou jsem navštívil na palubě Oahu. Po pěti měsících námořního života jsem se rozhodl, že budu opět cestovat sám a „klasicky“ – letadly a pozemní dopravou. Závěr pobytu ve Francouzské Polynésii však nebyl veselý – opět jsem byl okraden.

Nouméa - aneb zpět na východní polokouli - Z Francouzské Polynésie jsem se nakonec vydal do Nové Kaledonie. Toto francouzské území se nachází již na východní polokouli, kde jsem byl naposledy více jak před rokem. Poprvé v životě jsem překročil datovou hranici, což v praxi znamenalo, že jsem za jeden den prožil kalendářní dny dva.

Jak bylo na moři? - V tomto článku bych se s vámi chtěl rozdělit o svoje dojmy z jachetního výletu. Moje „námořnická kariéra“ na jachtě Oahu trvala přesně 5 měsíců a 1 den. Za tu dobu jsme ujeli po moři 6,688 námořních mil (12386 kilometrů). Cestování po moři přináší ve srovnání s pozemními či leteckými přesuny mnoho výhod i nevýhod.

Stopem kolem Kaledonie - Po čtyřech dnech, strávených v Nouméa, jsem se konečně sebral a jal jsem se poznávat krásy ostrova. A stejně jako na Tahiti, i zde jsem objel celý ostrov stopem. Nová Kaledonie je ovšem podstatně větší a hlavně delší než Tahiti – z jednoho konce ostrova na druhý je to po silnici 500 kilometrů.

Cesta na Vanuatu - Teprve po třech měsících, strávených v Oceánii, jsem navštívil první nezávislý stát, ležící v tomto světadíle, a tím bylo Vanuatu. Toto souostroví leží v Melanésii, asi 500 kilometrů na severovýchod od Nové Kaledonie, a cestoval jsem sem lodí.

Ostrov Espiritu Santo - Nepočítám-li krátkou zastávku ve Vile při cestě lodí na Vanuatu, pak prvním ostrovem, který jsem procestoval, byl Espiritu Santo, což je ostrov největší, nejvyšší a z historického hlediska pro Vanuatu pravděpodobně nejdůležitější.

Magický ostrov Tanna - Ostrov Tanna není to pravé místo pro plážové povaleče a turisty, kteří mají rádi dovolenou s veškerým myslitelným komfortem. Zato tu můžete navštívit soptící vulkán, jezdit po kamenitých cestách na korbách náklaďáků, popíjet kavu, obdivovat mohutné banyány a poznávat zdejší úžasnou kulturu. Nejzajímavější jsou však místní obyvatelé. Ačkoliv jsou většinou hodně chudí, jsou to snad ti nejpohostinnější lidé na světě.

Fidži – Viti Levu - Mezinárodní letiště neleží kupodivu u hlavního města Suvy, ale na druhé straně ostrova Viti Levu, u města Nadi. Nadi a Suva tedy byly prvními destinacemi, které jsem v této ostrovní zemi navštívil. Po objetí dalších ostrovů jsem pak na Viti Levu zavítal podruhé.

Fidži – Ostrov Taveuni - Ostrov Taveuni není jen tak ledajaký ostrov! Protíná ho totiž 180. poledník. A to znamená, že leží zároveň na východní i západní polokouli. Taveuni navíc oplývá mnohými přírodními krásami na zemi i pod vodou. A tak jsem se tam vypravil.

Fidži - Vanua Levu a Levuka - Ostrov Vanua Levu je druhým největším ostrovem Fidži. Od Taveuni je oddělen poměrně úzkou úžinou Somosomo Strait. Nebylo tedy nic snazšího než tuto úžinu přeplout a zdržet se na Vanua Levu pár dní. Z Vanua Levu jsem se pak přeplavil na ostrov Ovalau, kde leží Levuka, bývalé hlavní město Fidži.

Samoa - ostrov Savaii - Samoa je souostroví v Polynésii, které je rovněž známo pod historickým názvem Plavecké ostrovy. Dnes se zde nacházejí dva státní útvary. Východní část, Americká Samoa, patří USA, zatímco západní část je nezávislým státem. Dříve se tento stát nazýval Západní Samoa, pak však bylo slůvko „Západní“ z názvu státu vypuštěno. Tento (a následující) článek o Samoi pojednává o Nezávislém státě Samoa (jak zní celý oficiální název státu).

Samoa – Apia - Z ostrova Savaii jsem přejel na ostrov Upolu. Mojí první destinací zde byla samojská metropole Apia, kterou jsem navštívil celkem dvakrát.

Samoa - ostrov Upolu - Na ostrově Upolu jsem pochopitelně nepobýval jenom v hlavním městě Apii, nýbrž vydal jsem se také za poznáním dalších krás tohoto ostrova. Výlet kolem Upolu mi tentokrát trval jen tři dny.

Tonga - Tongatapu - Ze Samoi jsem opět odletěl směrem na západ, tedy do budoucnosti. Ano, již potřetí (a naposledy) jsem přeletěl datovou hranici a přistál jsem v tichomořském Království Tonga.

Tonga – Vava’u - Vava’u je souostroví v severní části Tongy, které je oblíbené především jachtaři a milovníky velryb. Také je to ovšem nejdeštivější oblast celého Království Tonga. A v období dešťů tu prší hodně a často.

Sbohem, Oceánie! - Tonga byla poslední zemí Oceánie, kterou jsem navštívil. Pravda, Nový Zéland, a v jistém smyslu i Austrálie, patří také do Oceánie, ale přece jenom, ta “pravá“ Oceánie to není. Skončila tak jedna docela dlouhá etapa mé Cesty a mně to opět nedá, abych si trochu nezabilancoval.