Čtení - seriál: Peru a Ekvádor
Nápad členů Horolezeckého Oddílu TAK navštívit Ecuador a pokořit Chimborazo je už staršího data. Před první expedicí do Jižní Ameriky se rozhodovalo právě mezi Chimborazem (tedy nejvzdálenějším bodem zemského povrchu od středu Země) a Aconcaguou (nejvyšší horou obou Amerik a současně západní i jižní polokoule). V roce 1997 to vyhrála Aconcagua, resty je však nutné likvidovat a tak přišlo na řadu i Chimborazo. První konkrétnější podoba expedice byla načrtnuta na posledním slanění oddílu na počátku prosince 1999. Vznikl totiž nápad spojit Ecuador s vedlejším Peru, byť poněkud na úkor dobývání ekvádorských nadoblačných výšin...
Prolog - Nápad členů HO TAK navštívit Ecuador a pokořit Chimborazo je už staršího data. Před první expedicí do Jižní Ameriky se rozhodovalo právě mezi Chimborazem (tedy nejvzdálenějším bodem zemského povrchu od středu Země) a Aconcaguou (nejvyšší horou obou Amerik a současně západní i jižní polokoule). V roce 1997 to vyhrála Aconcagua, resty je však nutné likvidovat a tak přišlo na řadu i Chimborazo. První konkrétnější podoba expedice byla načrtnuta na posledním slanění oddílu na počátku prosince 1999. Vznikl totiž nápad spojit Ecuador s vedlejším Peru, byť poněkud na úkor dobývání ekvádorských nadoblačných výšin.
V Limě - Na letišti se setkáváme všichni bez krizovek skoro ve stejnou dobu, koluje rum, nálada je velmi optimistická. Optimismus končí u odbavovací přepážky, když nám sdělují, že nejsme na seznamu cestujících British Airways do Londýna, po půlhodinovém telefonování zjišťujeme, že nemáme rezervaci ani pro let Aviancou z Londýna do Bogoty a dále do Limy. Je to šok, nikdo nečekal problémy v tak raném stadiu expedice.
Cuzco a Inca Trail - Po dlouhém sestupu jsme konečně nad ruinami a v jejich spodní části vidíme postavené naše stany - Miloš si opět bude smět upéci bábovku. Místo je nádherné, uprostřed hradeb přímo pod strmými terasami. Nejsme tu sami, opodál jsou připravené stany cestovek pro paďourské turisty. Silně nás však znervózňují dva pobudové, kteří se válí opodál zachumlaní do dek a po očku si nás prohlížejí. Evidentně nepatří k žádné organizované skupině, neboť nevyvíjejí žádnou veřejně prospěšnou činnost. Představa prořezaných stanů mě vede k tomu, že se ptám jednoho z nosičů, zda to nejsou robos.
Machu Picchu - Řada obřích kamenných bloků vyzařuje magickou energii, kterou mnozí návštěvníci čerpají, ať již ze své vůle nebo na popud průvodců. Hlavní chrám disponuje hned několika takovými objekty, ze kterých energie zrovna sálá, nejmagičtější je však zvláštním způsobem opracovaný Intihuatana (Sluneční kámen). Ve chvíli, kdy jsem se k němu dostal, stojí okolo v kruhu asi deset turistů, drží se za ruce a podle pokynů průvodce absorbují bezplatnou energii.
Jezero Titicaca - Asi po hodině plavby přistáváme u jednoho z plovoucích ostrůvků Uros. Jsme připraveni na to, že se jedná o turistickou atrakci a podle toho ji i posuzujeme. Přes všeobecné pohrdání cestovatelů publikujících na internetu se mi zde líbí. V podstatě se jedná o veliké otepi z rákosu, které sedí na mělkém dně (hloubka vody je něco přes metr). Na rákosovém ostrově jsou postaveny rákosové chýše (v jedné objevujeme hrající barevnou televizi), Indiáni prodávají suvenýry, z rákosu dělají velké čluny a za příslušný obolus na nich vozí turisty - této službě jsme se však ubránili. Na ostrůvcích (je jich pět) vidíme převážně jen ženy a děti, chlapi loví na jezeře ryby a vodní ptáky.
