Africké baobaby
Asi nejrozšířenějšími stromy ve východní a jižní Africe jsou akácie, které rostou prakticky všude. Nás však zaujaly hlavně baobaby. Působí tak neskutečně, jako by snad ani nebyly z této planety.
Legenda praví, že baobab byl strom, kterému se nelíbilo, že ničím nevyniká. Prosil tedy Boha, aby ho učinil nějak výjimečným. Bůh se naštval, vyrval baobab země a vsadil ho do ní obráceně, kořeny vzhůru. A skutečně, větve baobabu připomínají spíše mohutně rozvětvené kořeny, obzvláště v období sucha, kdy baobab shodí listy. Neméně podivný je pak kmen baobabu, který je nezvykle tlustý. Průměrný baobab je 10-15 metrů vysoký, někdy se však může dorůst až do 30 metrů. O stáří baobabů se vedou mezi vědci spory, zdá se však, že se mohou dožívat stáří až několika tisíc let.
Baobabů (latinsky Adansonia) existuje celkem 8 druhů. Jeden z nich roste v Austrálii a šest dalších je doma pouze na Madagaskaru. Jen jeden druh baobabu, baobab prstnatý (Adansonia digitata), roste v kontinentální Africe, a to v její subsaharské části. Adansonia digitata je zároveň největším představitelem celého rodu. Největší exempláře mohou mít obvod kmene přes 20 metrů! Jelikož jsme na naší cestě po Africe navštívili pouze kontinent a ne Madagaskar, budeme se nadále v článku zabývat pouze tímto jedním druhem baobabu.
Africký baobab roste spíše v suchých oblastech. Je to strom suchých opadavých lesů a savan, i když dokáže přežít i v pouštních oblastech. Asi nejpozoruhodnější vlastností baobabu je jeho schopnost absorbovat vodu. Vodu si baobab ve vlhké části roku ukládá ve svém kmeni a v období sucha tuto zásobu spotřebovává. Jeho kmen tak během roku mění svůj objem a v období sucha se kmen smršťuje až o několik desítek centimetrů, zatímco v období dešťů naopak nabývá na objemu.
Květy baobabů jsou bílé a mají až 20 centimetrů v průměru. Baobab kvete pouze 24 hodin a rozkvétá hlavně v noci. To proto, že jeho květy opylují noční živočichové - kaloni. Po čtyřech měsících od opylení dozrávají plody vejcovitého tvaru, velké až 12 centimetrů. Plodem baobabu je nepukavá dřevnatá tobolka. Plody baobabu jsou pro Afričany vítaným zdrojem vitaminů i proteinů a běžně se prodávají na trhu. Ze semen baobabu se rovněž lisuje olej.
Afričané však nevyužívají z baobabu pouze plody. Listy a mladé výhonky se používají místo špenátu. Dřevo slouží k výrobě provazů, rohoží i papíru. A občas jsou využívány celé vydlabané stromy jako obydlí, spižírna apod. Kromě člověka však baobaby slouží i dalším živočichům. Tak například sloni devastují v období sucha celé stromy, aby z nich vydobyli vodu - dřevo baobabů totiž obsahuje až 40 % vody a jeden strom může absorbovat až 120000 litrů vody.
Během našeho afrického putování jsme viděli baobabů poměrně hodně. Jelikož jsme popojížděli od rovníku směrem dále na jih, viděli jsme baobaby v různých vegetačních obdobích - zatímco někde měly baobaby ještě listy, jinde už je shodily a byly zcela holé. Zatímco u nás vypadají v zimě stromy bez listí dost smutně, v Africe se mi naopak baobab líbil více bez listí - lépe pak vyniknou jeho bizarně rozeklané větve. V severní a střední Keni jsme baobaby neviděli vůbec. Nejvíce jich bylo v jižní Tanzanii, kde jsme z autobusu viděli celé lesy baobabů. Rovněž v Malawi bylo baobabů hodně, obzvláště v okolí jezera v Cape Maclearu. A rovněž jsme viděli baobaby na pobřeží Keni a na Zanzibaru.
19.09.2008 | Petr Daubner | kategorie: zeměpisná fakta | země: Malawi, Keňa, Tanzánie | zobrazeno: 7920x
o autorovi: Další články autora, fotografie a zeměpisné zajímavosti najdete na adrese www.kompas.estranky.cz.
Tento článek je součástí seriálu Afrika 2008. Nezapomeňte si přečíst i další články:
- Big Five - africká velká pětka
- Africké baobaby - právě čtete...
- Malawi
- Jezero Turkana
- Kakamega - deštný prales v Keni
- Viktoriino jezero
- Nairobi
- Národní park Hell’s Gate
- Viktoriiny vodopády
- Jezero Naivasha
- Zanzibar
- Lamu - ostrov oslů
- Jeden den v Mombase
- Masai Mara - ráj zvířat
- Národní park Nakuru
- Mount Meru aneb pekelný výstup na nejvyšší činnou sopku Afriky
- Mezi slony - NP South Luangwa
komentáře...
Vaše komentáře:
